» Veletrhy

Vánoce na krku, dárky žádné a inspirace mizivá… Pokud byste takto popsali svůj současný stav, neváhejte a vydejte se na brněnské výstaviště, kde se budou do 17. prosince konat Vánoční veletrhy. Návštěvníci si zde mohou vyzkoušet workshopy v kuchyňském studiu, kde se dozví vše o cukroví, pokrmech z kapra nebo vánočních drincích.

Tradice k Vánocům jednoduše patří. Otevřena bude také vánoční dílna, kde si lidé vyzkouší tvorbu adventních věnců, výrobků z medu a další. Oblíbený je také řemeslnický jarmark s výrobky přímo od tvůrců. Užijte si tu skvělou vánoční atmosféru a zaposlouchejte se do písní při vánočních koncertech, které se konají přímo na výstavišti.

Máte zahraniční přátele a nevíte, jak slaví oni své vánoční svátky? Tak i pro vás máme důležité informace.  U nás chodí Ježíšek, kdo by to nevěděl. A kdo rozdává dárky u sousedů? Podívejte se, jak se slaví Vánoce v dalších zemích.

Ježíška mají třeba i v Itálii, jen mu říkají Bambino. Stejně jako u nás i zde mívají v kostelech a domácnostech takzvané prosperio neboli scénu zrození, tedy betlém. V Česku se na Vánoce jídává vánočka, na Apeninském poloostrově se peče panettone – jde o vánoční „chléb“ plněný rozinkami a kandovaným ovocem. Ke štědrovečerní večeři se podává úhoř. Ale na dárky si děti musí ještě počkat až do předvečera svátku Tří králů. Tehdy chodí hodná čarodějnice La Befana.

V Německu slaví podobně jako my. Jen děti předávají svá přání sv. Mikulášovi, který jim poté vánoční dárky předává prostřednictvím osoby Weihnachtsmanna, který úřaduje v severní části země, ale také Ježíška, na něhož si potrpí na jihu Německa.

Na Ježíška věří také Rakušané, kteří jej na Štědrý večer přivolávají cinkáním zvonku. Ke slavnostní večeři podávají kapra nebo obligátní vídeňský řízek. Zajímavé je, že z Rakouska zřejmě pochází nejstarší vánoční cukroví – kletzenbrot, tedy chléb s křížalami.

Ve Francii nosí dárky Pére Noël a v Británii Father Christmas. V obou zemích jsou tradicí vánoční koledy a dárky, které výše zmínění pánové spouští do bytů komínem. V Irsku mají jasno stejně jako v USA – jejich vánočním hrdinou je Santa Claus.

V teplém Španělsku se slaví zpěvem a tancem po půlnoční mši na ulicích. Jejich podoba našeho betléma se nazývá Namicient. Děti dostávají dárky až na Tři krále, a to do bot, které připraví před dveře.

Skandinávie má na rozdávání dárků podzemní skřítky – trolly. V Norsku a Dánsku jim říkají Julenissen, ve Švédsku Jult. Ve Finsku mají Joulupukkiho a jeho vánoční dílna je situovaná do Laponska.

Velmi religiózní podobu mají Vánoce v Polsku. Motiv betléma zdobí speciální oplatky, které na Štědrý večer třímá v ruce hlava rodiny, a každý člen si z něj odlomí a sní jej. Velkou událostí je pro zbožné Poláky půlnoční Pasterka neboli Pastýřská mše. Stejně jako u nás je hlavním pokrmem ryba, k ní se podává kyselé zelí, bramborové lívanečky a polévka se vaří z červené řepy.

Více křesťansky prožívají Vánoce i Slováci. Místo české obligátní rybí polévky jedí o Štědrém večeři kapustnicu, mají bramborový salát, ale rybu volí jinou než kapra. Na stole by neměly chybět opékance či bobalky, což jsou kynuté bochánky velikosti ořechů pečené z kynutého těsta spařené mlékem a sypané mákem. Velkou tradicí jsou vánoční oplatky, mazané medem a zajídané česnekem.

I Chorvaté považují Vánoce za svátky víry, lásky a především oslavy narození Krista. Adventní čas i Mikuláše tráví podobně. Na Štědrý den obědvají rybu – na pobřeží mořskou. Na večeři pak mívají krůtu a rodina se k ní sesedá až kolem 23. hodiny, pak odchází na mši. Dárky se dávají pod stromeček 24. prosince, rozbalují se však až druhý den ráno. Přináší je vánoční děda Božičnjak, v některých oblastech postava jménem Jezus.

A stejně tak netrpělivě přelom roku vyhlížejí v Rusku a Ukrajině, až tehdy tam dárky přináší Děda Mráz.

Veškeré informace najdete na www.vanocniveletrhy.cz.