» Profesionálové

Celá řada lidí hledí na plastické operace jako na rozmařilost, ale je bohužel mnoho případů, kdy plastičtí chirurgové musí řešit velmi závažné zákroky, které pacienty vrací zpět do normálního života. Nejčastěji se jedná o stavy po vážných nehodách, rozsáhlých operacích, ale i nápravu vrozených vad.

Odhadnou, kdy estetické úpravy pomohou pacientovi, aby se ve svém těle cítil lépe, a tím pádem byl mnohem spokojenější ve svém životě. Nespokojenost s vlastním tělem se odráží v pacientově psychice a mnohdy jsou i příčinou hlubokých depresí. Touto problematikou se zabývá MUDr. Karel Urban a Doc. MUDr. Ondřej Měšťák, Ph.D., kteří se věnují pacientům na pražské Klinice plastické chirurgie Na Bulovce a klinice Esthé.

Je vědecky podloženo, že dobře provedená operace významně zlepšuje kvalitu pacientova života. „Plastická chirurgie velmi často řeší spolu s určitým defektem či nedostatkem i psychické obtíže s tím spojené. Proto se také plastické chirurgii někdy přezdívá "psychochirurgie".  Většina zákroků, při kterých se provádí rekonstrukce postižených tkání nebo úprava vrozených či získaných vad, je spojena i s pozitivním ovlivněním psychického stavu pacienta,“ říká plastický chirurg Karel Urban.

Plastickou operaci může v některých případech doporučit i psycholog. „Pokud má někdo problémy s deformitou vlastního těla, plastická chirurgie může v některých případech pomoci tento problém vyřešit,“ říká Ondřej Měšťák s tím, že u pacientů s psychiatrickými onemocněními by se měla operace doporučovat s velkou opatrností. Někdy se naopak plastický chirurg obrátí ohledně požadavků pacienta na psychologa a společně pak pro něj hledají optimální řešení. Všechno ale záleží na tom, jestli bude mít zákrok pro pacienta význam. „Pokud se jedná o zákrok estetické chirurgie, nevede doporučení psychologem k možnosti úhrady ze zdravotního pojištění,“ upozorňuje dále Ondřej Měšťák.

Pak jsou tu vážné deformace, stavy po úrazech či vrozené vady, které dlouhodobě negativně působí na psychiku člověka. Častokrát dochází i k tomu, že společnost takové lidi vyčleňuje a oni se stále více uzavírají do sebe. To se často odráží ve všech vztazích, a to nejen partnerských. „S touto problematikou se setkáváme v každodenní klinické praxi a pacienti se nám často svěřují jaké nejen fyzické, ale především psychické utrpení jim jejich zdravotní stav přináší. A to se netýká jen dětí, kde dětský kolektiv dokáže být vůči těmto malým pacientům velmi krutý, ale samozřejmě i ve světě dospělých, kde jsou nositelé určitého hendikepu vyřazeni ze společenského života,“ popisuje doktor Urban.

„V případě rozsáhlejších deformit obličeje mluvíme o tzv. dysfigured face syndromu. Je to celý syndrom příznaků, které takto postižení jedinci mají. Pokud se zákrok dobře indikuje, určitě pak pomůže návratu do sociálního života,“ dodává Ondřej Měšťák. A to je právě důvod, proč se zákroky plastické a estetické chirurgie provádějí. Aby se lidé cítili ve svém těle lépe, narostlo jim sebevědomí a díky tomu byli i úspěšnější v sociálních vztazích.

Pacienti docházejí k plastickému chirurgovi z mnoha důvodů. Rekonstrukční chirurgie je široký obor a zaobírá se vývojovými vadami (rozštěpy, deformity nosu, boltců apod), úrazy a stavy po léčbě jiných nemocí, terapie úrazů končetin včetně amputačních poranění. „Jedním z nejčastějších zákroků na hrudníku je rekonstrukce prsu u žen po onkologickém onemocnění prsu. Samozřejmě i zátěž spojená s velkými prsy je důvod návštěvy v ambulanci plastického chirurga. U břicha je velmi častou operací úprava svalů břišní stěny (diastasa) především u žen po porodu, řešení rozsáhlých kýl a podobně,“ vyjmenovává Karel Urban. Většina rekonstrukčních zákroků v plastické chirurgii je plně hrazena zdravotní pojišťovnou.

Foto: Klinika Esthé a Jaroslav Fikota