» Profesionálové

Největší výzvou je podle Miloslava Olivy zrovnoprávnění obyvatel venkova s obyvateli ve městech. Nejen o aktuálních výzvách a bariérách, kterým český venkov čelí, ale také o inovačním podnikání jako o budoucnosti českého venkova jsme hovořili s

Ve Středočeském kraji nyní běží projekt Chytrý venkov 4.0. Můžete nám ho přiblížit? Co je jeho cílem?

Cílem projektu je spojit v sobě znalosti inovačních institucí Středočeského kraje (částečně i Prahy) a lidských zdrojů, aby mohla být nastartována „cesta“ k realizaci chytrého venkova. Projekt byl podrobněji představen jeho realizátory právě na konferenci MAS v Dolních Břežanech. Jde v něm o design integrovaných projektů k řešení situací venkovských komunit. K tomu bychom měli využít existující inovativní a smart řešení, včetně vazby na Průmysl 4.0 atd., avšak nejen technického typu. Aktivity budou nasměrovány tak, aby zjistily typová řešení pro vybrané oblasti, které je možné obnovit. To se pak ověří v hospodářsky a sociálně slabé oblasti vymezené Středočeským krajem. Konkrétně půjde o oblast JESENICKO – Čistecko na Rakovnicku.

Můžeme nyní hovořit o tom, že je český venkov chytrý? Případně, kdy ho tak budeme moct označit?

Venkov má v sobě po staletí zakódovanou moudrost, která jeho obyvatelům i v dobách nejtěžších pomohla přežít nástrahy a útrapy, a to jak vnější, tak i vnitřní. V posledních 70 letech však venkov prodělal dramatické změny, které mu rozhodně nepomohly. Tím mám na mysli i dobu posledních třiceti svobodných let. Aby tuto svobodu neztratil i dnes, v době globalizace a digitalizace, je potřeba, aby se vrátil právě ke svým kořenům. Pokud k tomu využije adekvátní nástroje „chytrého venkova“ jako prostředku, nikoliv cíle, vrátí se na venkov i jeho částečně ztracená moudrost.

Jaké jsou hlavní bariéry českého venkova? A naopak jeho výzvy?

V poslední době vidím bariéry zejména ve ztrátě vztahu k půdě z pozice jeho historického vlastníka. Půda už bohužel není používána jako nástroj obživy, ale jako nástroj pro rychlé vydělávání peněz. A to jak na směnu za parcely pro satelitní pseudo městečka či pro fotovoltaické elektrárny, tak i pro mamutí skladovací areály. Příkladů by jistě bylo možné uvést více. Stojí za tím mnohdy lidé, nikoliv chytří, ale vychytralí, kteří na venkově v celku nestrávili moc času. Toto nepřirozené vnášení, nebo chcete-li implantování, městských prvků včetně městského způsobu života, je doslova hrobařem českého venkova.

Zároveň je to i výzva. Nejedná se však o nějaké archaické pojetí venkova, co by přežívajícího skanzenu, ale výzva ke zrovnoprávnění obyvatel venkova s obyvateli ve městech. Např. rozpočtové určení daní nelze rozhodně považovat za dokončené. Až se tak jednou stane, nebude problém i pro tu nejzapadlejší vesničku řešit si své problémy sama, klidně i bez dotací.

Jak nejlépe zapojit aktéry v regionu (podnikatele, neziskový sektor, jednotlivé obce, občany) do jednotlivých aktivit, aby pomohli udělat venkov smart místem pro život?

Tohle je velká výzva právě pro místní akční skupiny (MAS). MASky se ale musejí vrátit, podobně jako venkov, ke svým kořenům. K metodě LEADER, k tomu, k čemu byly prapůvodně založeny, čím si získaly důvěru a respekt aktérů ve svém území.  Nejde jejich hlavní činnost smrsknout pouze do přerozdělování dotací. Musíme být více s lidmi a vidět jejich skutečné problémy a potřeby a měně hledět do počítačů v kancelářích. Když se nám podaří tato „vnitřní obroda“, můžeme být těmi, kdo pomohou vrátit venkov k jeho kořenům, tzn. pokusit se udělat z venkova smart místo pro život.  

Na vašem území působí i Středočeské inovační centrum? Co má toto centrum na starosti a jak může spolupracovat s MASkami?

Naše Krajské sdružení MAS Středočeského kraje spolupracuje s inovačním centrem už od r. 2017 na základě „memoranda“. Řešili jsme např. sběr dat z obcí poměrně široké škály oblastí, která centrum potřebovalo pro aktualizaci Programu rozvoje kraje a která nebyla dosažitelná přes statistická data Českého statistického úřadu. Zde se právě ukázala jedinečnost a nenahraditelnost MAS, která vyplývá z dlouhodobé znalosti života ve svých územích. Posledním příkladem spolupráce byl cyklus 4 vzdělávacích workshopů o inovativních řešení pro venkov a jejich závěrečná konference MAS k Chytrému venkovu v Dolních Břežanech.

Nyní se hodně hovoří o inovačním podnikání. Co si pod tím můžeme představit? A jakou roli hraje inovační podnikání pro rozvoj daného regionu?

Inovační podnikání je de facto chytré podnikání. A protože jde o podnikání jako takové, děje se za účelem zisku. Zisku, kdy za nižší vstupy jsou vyšší výstupy. A právě zmíněné vstupy musí být inovativní – nižší spotřeba energií, používání nových materiálů a technologií, které jsme si třeba ještě včera dovedli představit např. jen v souvislosti s kosmonautikou či leteckým průmyslem. Inovační podnikání ale nemůže být založené jen na materiálech nebo robotech. Musí být hlavně o novém přístupu k lidem a zaměstnancům. Chce-li mít dobrý podnikatel chytré zaměstnance, musí do nich investovat mnohem víc a jinými formami, než byl třeba dosud zvyklý. I na to se chceme jako MASky např. ve spolupráci s právě již jmenovaným inovačním centrem, agenturou CzechInvest, akademickou a výzkumnou sférou i dalšími relevantními partnery zaměřit. Pak takové inovační podnikání sehraje v rozvoji regionů zcela zásadní a nezastupitelnou roli.

Co dělají jednotlivé místní akční skupiny na území Středočeského kraje pro to, aby se venkov stal chytrým?

Vzdělávají sebe, učí se, vyhledávají příklady dobré „chytré“ praxe, jezdí na exkurze. Připravují své vlastní kapacity na to, aby právě MASky fungovaly jako inovační brokeři, kteří, jak jsem už řekl několikrát, pomohou vrátit venkov k jeho moudrým kořenům.