» Sociální revue

Základní výměra všech druhů důchodu činí 9 % průměrné mzdy, v roce 2014 bude tato částka nově 2 340 Kč. Procentní výměra starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemění a nadále činí 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) přináší přehled důležitých údajů pro rok 2014 pro plátce pojistného na důchodové pojištění za zaměstnance, pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), účastníky dobrovolného důchodového pojištění, uživatele důchodů a plátce nemocenského pojištění.

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) posiluje zůstavitelovu vůli při jeho rozhodování o majetku pro případ smrti. Zakládá možnost sepsat závěť s podmínkami, které však nesmí dědice a odkazovníky šikanovat a nesmí být ani v rozporu s dobrými mravy. Opět budou mít možnost dědit utajené děti, ale i milenky, kamarádi a přátelé.

Na základě nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 36/11 ze dne 20. 6. 2013 se s účinností od 1. ledna ruší povinnost hradit regulační poplatek za poskytování lůžkové péče včetně lůžkové lázeňské léčebně rehabilitační péče ve výši 100 Kč podle ustanovení § 16a odst. 1 písm. f) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění účinném do 31. prosince 2013.

Vdova nebo vdovec má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po manželovi nebo manželce, který/á byl/a poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo splnil/a ke dni úmrtí podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní nebo starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění.

Lidé dlouhodobě pečující o osoby (osoby blízké), jejichž zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, jsou v tzv. režimu náhradní doby pojištění, které se započítává do potřebné doby pojištění pro přiznání dávky důchodu. Těmito situacemi jsou:

Pozůstalí bývají velice překvapeni, když zjistí, že nemají nárok na sirotčí důchod. Důvod je opodstatněný a nezvratitelný, když zesnulá osoba nezískala za dobu svého života potřebnou dobu pojištění. Základní podmínkou je, že by zesnulý/á v den smrti měl/a nárok na starobní či invalidní důchod, právě na základě potřebné doby pojištění.

Jste občanské sdružení a stále přemítáte, jaký status by mělo sdružení přijmout v roce 2014, aby mohlo dále pokračovat ve své činnosti a neporušovalo zákon? Prozatím nám chybí ještě celá řada informací, které by měla obsahovat (stále nedopracovaná) prováděcí vyhláška k novému zákonu.

V poslední době je velice často skloňováno nálezné, ale také tresty, jaké mohou jedince postihnout, pokud nález neodevzdá na příslušná místa, která jsou přímo stanovena zákonem, který mimo jiné specifikuje, jak máme s nalezenou věcí nakládat. Nálezné upravuje Občanský zákoník (§ 135 odst. 2), citace: „Kdo najde ztracenou věc, je povinen ji vydat vlastníkovi. Není-li vlastník znám, je nálezce povinen odevzdat ji obci, na jejímž území k nálezu došlo."

Banky, respektive bankovnictví posuzuje své žadatele o úvěr z hlediska bonity, ale také z hlediska jejich chování. Podporuje trvale výzkum vzorců chování dlužníků a každý rok věnují na tento výzkum nemalé prostředky, který je moderním směrem bankovnické psychologie. Všechny zahraniční banky mají ze zákona za povinnost vždy postupovat obezřetně, provádět veškeré operace způsobem, jaký nepoškodí zájmy vkladatelů.

Je faktem, že zadluženost má prokazatelně svoji paměť a závisí na zadluženosti i našich předků z minulých let. Dá se tedy obecně vyvodit, že vštěpování prvních informací v dětství v patologickém prostředí, jakým je například zadlužená rodina, s největší pravděpodobností skutečně vytváří paměť dluhu v dětské paměti, respektive uchovává tuto vzpomínku na dluh.

Dítě to vidí a hodnotí dle svého stupně vývoje, takže se může stát, že čtyř leté dítě vidí u svých rodičů reakci na obálku „s pruhy“ podrážděně, znechuceně s emočním doprovodem.

Zhruba rok fungoval projekt Docházka nezaměstnaných, kdy se vybraní nezaměstnaní museli pravidelně hlásit na určené poště.  Důvodů je několik, nejvíce byl systém kritizován samotnými uchazeči, obzvlášť těmi, kteří museli na poštu dojíždět mimo své bydliště 1 až 2 krát týdně, ale řadou odborníků. Druhým důvodem je také to, že na podzim vyprší smlouva s Českou poštou.

Důchodci, kteří pobírají starobní důchod v plné výši a současně vykonávají výdělečnou činnost, mají právo si zažádat o zvýšení důchodu.  Zvýšení náleží za každých 360 kalendářních dnů získaných výdělečnou činností, a to zvýšením o 0,4 % výpočtového základu. Možnost zvýšení se týká i seniorů v předčasném důchodu, pokud dosáhli důchodového věku.

Budu mít nějaké nové povinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), vstoupím-li do druhého pilíře? Pracovníci ČSSZ jsou připraveni na dotazy tohoto typu odpovídat.

Nesplní-li zaměstnavatel svou povinnost odvést za zaměstnance pojistné, nemůže to jít k tíži zaměstnanci, který pak na úřadu práce žádá o podporu v nezaměstnanosti. Dobou důchodového pojištění je i ta, kdy zaměstnanec pojistné zaplatil, ale zaměstnavatel ho neodvedl.

Ministerstvo souhlasí se změnou posuzovacích kritérií, jak u posuzování nároku na průkaz OZP i nároku na příspěvek na péči. Připouští, že kritéria by měla více vyhovovat všem skupinám zdravotně postižených, kteří se do aktuálního posuzování „nevejdou“ odpovídajícím způsobem.

Více než 200 právníků se sešlo v těchto dnech (22. a 23. 4.) v kongresovém centru v Seči na Pardubicku. Důvodem byla debata nad otázkami týkajícími se nového občanského zákoníku (NOZ) a jeho dopadů do každodenní právní praxe. Jednání se uskutečnila v rámci kongresu Právní prostor, který se tak stal největší právnickou akcí tohoto druhu v České republice.

V rámci Evropského roku aktivního stárnutí 2012 vypracovalo Evropské centrum pro sociální politiku a výzkum žebříček srovnání kvality stárnutí v jednotlivých zemích EU. Tzv. Index aktivního stárnutí (AAi) hodnotí úroveň a kvalitu života seniorů v jednotlivých členských státech. Podle studie Česká republika obsadila přední místo mezi novými členskými zeměmi a se skórem 34,3 % se pohybuje mírně nad evropským průměrem.

V souladu s § 38 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění, patřily jesle mezi zvláštní dětská zdravotnická zařízení, která pečují o všestranný rozvoj dětí ve věku do 3 let. S účinností ode dne 1.4.2012 je v platnosti zákon č. 372/2011 Sb., který částečně nahrazuje zákon č. 20/1966 Sb. V souladu s tímto zákonem již jesle nepatří mezi zdravotnická zařízení.

Definice dobrovolníka podle zákona č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě

Dobrovolníkem může být

• fyzická osoba, starší 15 let, jde-li o výkon dobrovolnické služby na území České republiky
• fyzická osoba starší 18 let, jde-li o výkon dobrovolnické služby v zahraničí,