» Sociální revue

Nejnovější průzkum agentury STEM/MARK a českého UNICEF však ukazuje, že o závěti jako bezproblémovém způsobu vypořádání majetku v České republice přemýšlí téměř polovina lidí nad 50 let. Dotazníkové šetření agentury STEM/MARK na téma závětí proběhlo v červnu letošního roku ve spolupráci s českou pobočkou UNICEF. Výzkumu se zúčastnilo 507 respondentů nad 50 let věku. Z šetření vyplynulo, že závěť má v Česku sepsanou či ji hodlá sepsat 47 % lidí z této věkové skupiny.

Výsledky ukazují, že zájem o závěť do velké míry určují vztahy v rodině. V rodinách se složitými vztahy může závěť vypořádání majetku po smrti člověka zjednodušit. Podle průzkumu se lidé, kteří se po svém úmrtí obávají sporů mezi pozůstalými, rozhodnou závěť sepsat častěji. Hlavní výhodou závěti je podle dotázaných jasné rozdělení majetku, které předchází případným dohadům mezi pozůstalými. Polovina lidí nad 50 let sepsat závěť vůbec nezamýšlí. Jsou to častěji lidé, kteří si nepřipouštějí spory o dědictví v případě jejich úmrtí. Třetina z těch, kteří nebudou sepisovat závěť, nechá vypořádání věcí na dědicích, necelá třetina majetek na někoho převede ještě za života. Pětina dotázaných pak otázky předání majetku ještě vůbec nezačala řešit, jelikož je to podle nich předčasné a nechtějí si vědomě připouštět myšlenku smrti.

„Z různých výzkumů STEM/MARK vyplývá, že v Česku ještě neumíme s umíráním, smrtí a vlastně ani s vypořádáním svých věcí zacházet. I zde data ukazují, že u nás píše závěti výrazně méně lidí než v západní Evropě – možná je to dáno tím, že dnešní padesátníci, šedesátníci vyrůstali v totalitní společnosti, kde se o majetku nemluvilo. Ke standardizaci chování dochází pomalu – a to se projevuje i v úvahách či ochotě část majetku zanechat na nějaký bohulibý účel,“ říká ředitel STEM/MARK Jan Tuček.

Z šetření vyplývá, že přibližně dvě pětiny lidí z generace nad 50 let neznají příliš dobře zákonitosti dědického řízení. Polovina disponuje spíše průměrnými informacemi. Tito lidé tak nemusí vědět, že pokud zemřou bez závěti či příbuzných, jejich majetek propadne státu. Vyšší znalost dědického řízení prokazují lidé, kteří mají sepsanou závěť nebo ji plánují sepsat v brzké době (následujících 5 letech).

V sousedním Rakousku jsou závěti běžnější praxí – závěť tu již sepsalo nebo sepisuje 35 % lidí nad 50 let, zatímco v České republice je to pouze 7 % lidí. Dalších 40 % v Rakousku i Česku závěť plánuje sepsat v budoucích letech. V závětích Rakušané častěji než Češi myslí na dobročinnost. Podle průzkumu se rozhodne darovat ze závěti 11 % Rakušanů oproti 2 % Čechů.

Darování ze závěti je podle STEM/MARK řešením pro lidi bez příbuzných, jejichž majetek tak nepropadne státu. To si v generaci nad 50 let myslí častěji lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří se lépe orientují v právních věcech. Tři čtvrtiny dotázaných se shodují, že odkázáním věcí na dobročinné účely se člověk stává prospěšným i po smrti. Častěji tento názor zastávají nejen lidé s vysokoškolským vzděláním, ale také lidé bez dětí a ti, kteří nemají moc dobré vztahy s příbuznými. Dar ze závěti pro charitativní organizaci by zvažovala pětina respondentů, kteří sepsali nebo hodlají sepsat závěť. Jsou to často lidé, kteří na dobročinné účely přispívají během života.

„Darů ze závěti na programy UNICEF v poslední době přibývá. Tato podpora zajišťuje pitnou vodu, výživu a vzdělání nejohroženějším dětem. Jsou to jednotky případů ročně, ale vždy jde o peněžní nebo majetkové dary vyšší hodnoty. Pro naše příznivce to je způsob, jak může jejich přesvědčení pokračovat i poté, co už tady oni sami nebudou. Například v letošním roce vypořádáváme dědictví po paní Dagmar Šulcové, která odešla v požehnaném věku 89 let bez příbuzných a své bydlení odkázala čtyřem organizacím, které podporovala už za svého života,“ vysvětlujeředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba.

Výzkum se zaměřil také na další možné formy dárcovství, jako je darování orgánů nebo přenechání těla pro vědecké účely. O darování orgánů po smrti by uvažovalo 51 % respondentů. Zanechání těla pro lékařské účely by zvažovalo 31 % dotázaných.  

Výsledky výzkumu jsou k dispozici zde.