» Sociální revue

Příspěvek na péči se poskytuje osobám, které jsou z důvodu špatného zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby. Tím se rozumí to, že nejsou schopni vykonávat běžné denní úkony jako například osobní hygiena, příjem potravy, oblékání nebo obecně mají problémy s pohybem.

• Nárok na příspěvek má osoba starší jednoho roku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu* potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti, pokud ji tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče nebo poskytovatel sociálních služeb.
• O nároku na příspěvek na péči rozhoduje krajská pobočka ÚP, která provádí rovněž sociální šetření.

*Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (dále jen "dnzs") se rozumí pro účely tohoto zákona zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než jeden rok a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb.
 

Posuzování stupně závislosti

Nově se systém posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči hodnotí podle schopnosti zvládat základní životní potřeby, které byly rozděleny do deseti základních životních potřeb.

Nový způsob posuzování stupně závislosti umožňuje také víceúčelové využití posudku – pro účely příspěvku na péči, nároku na dávku mobility anebo průkazu osoby se zdravotním postižením.

Osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

• stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dnzs není schopna zvládat tři základní životní potřeby, 
• stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dnzs není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb,
• stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dnzs není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb,
• stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dnzs není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.
   

Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

• stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dnzs není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, 
• stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dnzs není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb,
• stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dnzs není schopna zvládat sedm nebo osm sedm nebo osm základních životních potřeb,
• stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dnzs není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb,
• a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.

Při posuzování  SZ se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby:

10 ucelených a věcně souvisejících oblastí každodenního života člověka, jak dokáže zvládnout základní životní potřeby

a) Mobilita:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových.

b) Orientace:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat.

c) Komunikace:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.

d) Stravování:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim.

e) Oblékání a obouvání:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.

f) Tělesná hygiena:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.

g) Výkon fyziologické potřeby:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.

h) Péče o zdraví*:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky.

i) Osobní aktivity:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.

j) Péče o domácnost**:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek.
 

Principy hodnocení

* Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou pod písm. h) – péče o zdraví se hodnotí ve vztahu ke konkrétnímu zdravotnímu postižení a režimu stanovenému ošetřujícím lékařem.

** Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou pod písm. j) – péče o domácnost se nehodnotí u osob do 18 let věku.

Při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dnzs na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku.
 

Principy hodnocení u osoby do 18 let věku

Při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby a při hodnocení potřeby mimořádné péče se porovnává rozsah, intenzita a náročnost péče, kterou je třeba věnovat posuzované osobě se ZP, s péčí, kterou je třeba věnovat zdravé fyzické osobě téhož věku.

• Při stanovení stupně závislosti u osoby do 18 let věku se nepřihlíží k potřebě péče, která vyplývá z věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje.
• Mimořádnou péčí se rozumí péče, která svým rozsahem, intenzitou nebo náročností podstatně přesahuje péči poskytovanou osobě téhož věku.
   

Řízení o příspěvku na péči a podání žádosti

Řízení se zahajuje na základě písemně podané žádosti na Úřadu práce ČR (krajské pobočky, pobočka pro hlavní město Prahu).
Počtítejte s tím, že vyřízení žádosti může trvat velice dlouho.
Úřad má 60 dnů na provedení sociálního šetření a vydání rozhodnutí, v případě nutnosti objektivního posouzení má úřad možnost požádat nadřízený orgán o prodloužení této doby. Krajská pobočka Úřadu práce zašle příslušné OSSZ žádost o posouzení stupně závislosti osoby.
Posudkoví lékaři lékařské posudkové služby (LPS) OSSZ mají na vypracování zdravotního posouzení 45 dnů s tím, že tato lhůta může být následně prodloužena např. v případě dožádání podkladů potřebných k objektivnímu posouzení.
Navíc po dobu posuzování posudkovými lékaři je řízení Úřadu práce přerušeno a pokračuje až po dokončení posudku LPS!

Kompletní žádost tedy obsahuje: žádost osoby o příspěvek, písemný záznam o sociálním šetření ÚP a posudek stupně závislosti osoby LPS OSSZ.
 

Výše příspěvku na péči

Použití příspěvku na péči

Příspěvek lze použít pouze na ty výdaje, které souvisejí se zabezpečením pomoci a podpory osobě, která je závislá na péči jiné osoby. Může být tedy „spotřebován“ jako úhrada za péči, kterou zajišťuje poskytovatel sociální služby a samozřejmě také na výdaje, které vzniknou pečující osobě, tj. rodinnému příslušníkovi či jiné osobě, která není poskytovatelem sociální služby. Oba výše uvedené způsoby může příjemce kombinovat dle vlastní potřeby a dle individuálně zvoleného způsobu zajištění péče.
 

Posuzování stupně závislosti

Při posuzování zdravotního stavu budou sociální pracovníci Úřadu práce ČR provádět sociální šetření v přirozeném prostředí žadatele o příspěvek. Sociální pracovník bude zkoumat, do jaké míry je žadatel o příspěvek soběstačný a schopný samostatného života. Zdravotní stav žadatele o příspěvek bude posuzovat Lékařská posudková služba (LPS) okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) na základě žádosti kontaktního pracoviště ÚP. Při posuzování se bude brát v úvahu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žadatele a jeho funkční dopad na schopnost zvládat základní životní potřeby. Na základě nálezů praktického i odborných lékařů, výsledku sociálního šetření, případně funkčního vyšetření, lékař LPS příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) podklady vyhodnotí a vypracuje zdravotní posudek o stupni závislosti, který je součástí rozhodnutí o přiznání či zamítnutí příspěvku.
O příspěvku bude rozhodovat kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR.
 

Nesouhlas s posudkem

Posudky o zdravotním stavu nejsou rozhodnutími a nelze proti nim podávat opravné prostředky. Posudky slouží jako podklad orgánu, který podle zákona rozhoduje o dávce nebo službě. Posouzení zdravotního stavu vždy vyžádá orgán, který o dávce nebo službě rozhoduje.

V případě nesouhlasu s rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, vydaném v prvním stupni správního řízení, lze podat odvolání k nadřízenému orgánu, a to u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, tedy u MPSV.

Pro účely odvolacího řízení správního podávají posudky o zdravotním stavu posudkové komise MPSV, pokud v předcházejícím řízení podávala posudek OSSZ.
 

Lhůty pro vydání posudku

Lhůta pro vydání posudku činí 45 dní, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší. Tato lhůta může být prodloužena ze závažných důvodů o dalších 30 dnů. 
 

-red/lz-