» Sociální revue

Žena z důvodů těhotenství nebo mateřství nesmí být ze zaměstnání propuštěna.

Legislativní  rámec zaměstnavateli ukládá těhotné  ženě zajistit, aby pracovala v takovém pracovním prostředí (pracovišti)  a vykonávala takové práce, které neohrozí vývoj plodu a zdárný průběh jejího těhotenství. Příslušné  vyhlášky vymezují, které práce těhotná nesmí vykonávat bez újmy na výši jejího předchozího výdělku,   jako  jsou  např. noční směny a  práce s rizi­kem. Pokud žena  do  doby   před  těhotenstvím  pracovala  v rizikovém  prostředí  či nočním  režimu tomu, musí být přeřazena na jiné pracoviště,  náhradní  práci. Ženám nesmí být odepřena další mateřská dovolená a musí jim být zachována příležitost zaměstnání po jejím skončení. Zaměstnavatelé jsou povinni řídit se ustanoveními Zákoníku práce, který se týká všech zaměstnavatelů.

Úprava pracovní doby (§ 154 Zákoníku práce)

Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám žen pečujících o děti.

Požádá-li žena pečující o dítě mladší než 15 let, také těhotná žena o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět její žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody (§ 86).

Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat těhotné ženy a ženy, které pečují o dítě mladší než jeden rok, prací přesčas.

Rozvázání pracovního poměru (§ 155 Zákoníku práce)

Výpovědí může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní a se zaměstnankyní trvale pečující o dítě mladší než tři roky jen zcela výjimečně v případech uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) a b) a v § 53.

Mateřská dovolená (§ 157 Zákoníku práce)

1. V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě náleží zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň dvě nebo více dětí nebo jde-li o zaměstnankyni osamělou, náleží jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů.
2. Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.
3. Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, náleží mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí doby stanovené v odstavci 1.
4. Vyčerpá-li  zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů z jiného důvodu, poskytne se jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň dvě nebo více dětí nebo o zaměstnankyni osamělou.
5. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena (§ 160, odst. 2) před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.