» Sociální revue

V důchodu bez důchodu. Myslíte si, že to není možné? Tak to se mýlíte, nemáte-li splněnou potřebnou dobu důchodového pojištění, se sice důchodci stanete, ale bez nároku na výplatu, což se týká důchodů starobních i invalidních. Dnes Vám přiblížíme, jak je to se starobními důchody.

Dosáhnout důchodového věku nestačí!

Dosažení důchodového věku automaticky neznamená, že vznikne žadateli nárok na starobní důchod. Pro přiznání starobního důchodu je nutné dosáhnout důchodového věku a získat potřebnou dobu důchodového pojištění. Nutná doba pojištění se každoročně zvyšuje o 1 rok. V roce 2012 je nutné získat 28 let pojištění, po roce 2018 bude nutné získat 35 let pojištění. Ti, kteří nemají potřebnou dobu pojištění, mají šanci, jestliže získali dobu pojištění nejméně 18 let a dosáhli v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk pro muže stejného data narození. Na výplatu starobního důchodu má také nárok invalidní důchodce, pokud dosáhl věku 65 let a je mu invalidní důchod vyplácen.

Důchod pozitivně ovlivní jen ty příjmy, ze kterých je odváděno důchodové pojištění!

Do kalkulace pro výpočet důchodu se započítává pojištění od roku 1986. Znamená to, že žadatelé o důchod v roce 2012 vykazují své příjmy za roky 1986 až 2011 (u žádosti o v roce 2013 se budou hodnotit příjmy za roky 1986 až 2012). Příjmy v jednotlivých letech mají přitom přibližně stejnou váhu, protože se příjmy v daném roce přepočítávají koeficientem zohledňujícím inflaci. Pozor, neznamená vždy, že automaticky budete mít vyšší důchod, pokud ve zkoumaném období máte některé roky vyšší příjmy oproti jiným.

Výši důchodu ovlivní pouze příjmy, ze kterých je odváděno důchodové pojištění, což je možné až od roku 2012, kdy se z dohody o provedení práce platí důchodové pojištění, přesáhne-li měsíční odměna částku 10 tisíc Kč.

Doba pojištění hraje při výpočtu důchodu velkou roli. Proto je potřeba při žádosti o důchod doložit celou dobu pojištění. Započítává se vždy celý ukončený rok. Je tedy rozdíl 40 let a 9 měsíců a 41 let. V prvním případě se započítává 40 let, v druhém 41 let pojištění. Rozdíly mohou dosáhnout několika set korun, což za kalendářní rok čítá několik tisíc korun.

Podpora v nezaměstnanosti ani nemocenská nesnižují výsledný důchod, neboť patří mezi tzv. vyloučené doby.

Každý dostane alespoň minimální důchod!

Žádný zákon nezahrnuje stanovení minimálního důchodu, zná však základní výměru (v roce 2012 je to částka 2 070 Kč) a procentní výměru důchodu. Procentní výměra závisí na výdělcích a získané době pojištění. Čím je kratší doba pojištění, tím nižší důchod musíte očekávat, obzvláš, pokud Vás provázela po většinu let pojištění minimální či nízká mzda.

Odchody do důchodu jsou v Evropě nejednotné!  

Občanům, kterým vznikne nárok na poměrný důchod z více členských zemí EU, musí počítat s tím, že nebude či nemusí důchody pobírat současně, protože každá země má stanovený důchodový věk dle své legislativy. Jednotnou povinností je však uchovávat podklady pro výpočet důchodu do doby, než dosáhne občan důchodového věku.

Důchodový věk je však v jednotlivých zemích rozdílný. Výplata poměrného důchodu z jednotlivých zemí tedy nemusí přicházet současně. Z každé země bude občan dostávat důchod až po dosažení důchodového věku dle národní legislativy.

Zdroj: Ministerstvo financí a MPSV

Autor: Lenka Žáčková