» Sociální revue

Plzeň 25. května (PROTEXT) - Série kulatých stolů s názvem „Efektivní trh práce pro 21. století - kvalifikace a vzdělávání z pohledu zaměstnavatelů“ proběhlo v Plzni. Hlavním bodem byly výsledky projektů a analýz v oblasti trhu práce, jeho nedostatků a řešení v podobě Národní soustavy povolání (NSP) a Národní soustavy kvalifikací (NSK), které pomohou nejen v regionálním měřítku.

Poté, co Miloš Rathouský a Bohumil Mužík ze Svazu průmyslu a dopravy ČR seznámili účastníky s podstatou systémů NSP a NSK a zdůraznili pozitivní efekt, který mají pro zaměstnavatele, vzdělavatele, pracovníky poboček Úřadu práce ČR i zaměstnance či uchazeče o zaměstnání, vystoupil Jaroslav Dokoupil ze Západočeské univerzity. Reagoval na zmiňovaný masivní nárůst vysokoškoláků v kontrastu s potřebou absolventů učňovských a maturitních technických oborů: "Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy již iniciovalo nižší míru přijímání k vysokoškolskému studiu."

Další otázky se týkaly aplikace systémů NSP a NSK do školské sféry. Diskutující reagovali na negativní podtext optimalizace škol, především rušení technických oborů. „V rámci optimalizace je snaha školy oborově neochudit, naopak je třeba vytvořit jakási polyfunkční zařízení. Na druhé straně, když zjišťujeme, kolik absolventů zůstává ve svém oboru, je to mnohdy tristní číslo - často jde o pouhou třetinu,“ poznamenal Josef Vacikar z Krajského úřadu Plzeňského kraje.

Ivana Šatrová z plzeňské pobočky Úřadu práce ČR poukázala na potřebu usměrnit mnohostranný dialog na trhu práce: „Nabídky pracovních míst od zaměstnavatelů jsou často zjednodušeně definovány výučním listem nebo maturitní zkouškou, nikoli danými pracovními činnostmi, které uchazeč o zaměstnání musí zvládnout.“ Bohumil Mužík souhlasil s touto připomínkou a informoval o snahách podporovat využívání systémů mezi zaměstnavateli aktivními intervencemi: „Se zaměstnavateli byla zhruba před třemi měsíci zahájena ještě aktivnější komunikace, aby do popisu svých požadavků na uchazeče zahrnovali i profesní kvalifikace získané právě v Národní soustavě kvalifikací. Je však potřeba takto nastavit systémy i v rámci Úřadu práce ČR, aby jeho pracovníci tyto systémy akceptovali a pracovali s nimi, a to i v rámci živnostenského zákona, kde jsou dosud všechny vázané živnosti napojené také pouze na počáteční vzdělání.“ Ivana Šatrová vyzdvihla rovněž finanční a časové hledisko, které hraje významnou roli při zakončení rekvalifikací zkouškami podle NSK a při tvorbě rekvalifikačních kurzů vůbec.

Zdeněk Vršník ze Svazu průmyslu a dopravy ČR následně objasnil mechanismy tvorby systémů, které jsou čistě v rukou zaměstnavatelů sdružených v síti sektorových rad. Ti zajišťují co nejautentičtější odraz trhu práce do národních soustav. Do realizace těchto základních kamenů systému dalšího vzdělávání je v současné době aktivně zapojeno přes 1400 odborníků a jsou mezi nimi nejen členové sektorových rad, ale i jejich spolupracovníci v pracovních skupinách a připomínkovatelé dílčích výstupů práce.

Dále Zdeněk Vršník informoval o novém nástroji pro sladění všech vstupů a výstupů na trhu práce - sektorových dohodách. V jejich rámci jsou již v tuto chvíli v několika vybraných oborech realizována opatření, která nejen aktuálně pomohou zaměstnavatelům, školám a danému oboru celkově, ale snaží se také najít systémové řešení, které bude fungovat i do budoucna. „Při nastavování opatření jsme zjistili, že většina se jich týká především potřebné komunikace a dohody a dále pak také nutných legislativních úprav, které mají dlouhodobý horizont řešení,“ řekl.

Na něj navázala prezentace analýzy disparit středního odborného vzdělávání ve vazbě na trh práce v Plzeňském kraji, kterou představil Karel Tichý z Asistenčního centra. Základní nesoulad identifikoval v nezájmu žáků o technické obory a zároveň ve vysoké poptávce trhu práce po technicky kvalifikovaných zaměstnancích. „V případě učňovských oborů existuje velký nedostatek zejména v oblasti strojírenství, stavebnictví a dalších oborech a prakticky v žádné oblasti na trhu práce neexistuje převis nabídky.“

Miloš Rathouský konstatoval, že tato zjištění jsou shodná v celé České republice a vysvětlil smysl analýz: „Svaz průmyslu a dopravy ČR chtěl získat něco, co by dalo krajům do rukou nástroj pro zacílení oborové optimalizace škol.“ Ladislav Vítek z plzeňského krajského úřadu pak informoval o celkově úspěšné optimalizaci, která v Plzeňském kraji proběhla, a diskusi uzavřel: „I nyní máme duální systém výuky ve třídách doplněný praxí v dílnách, za smysluplnou bych však považoval povinnou praxi těsně před vstupem do zaměstnání nebo těsně po absolvování studia, tak aby absolventi měli možnost získat praxi a stali se zaměstnatelnějšími.“

Více informací naleznete na: http://www.nsp.cz