» Sociální revue

New York 8. října (zpravodaj ČTK) - Ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) dnes v souvislosti se stárnutím lidí varovala před prudkým nárůstem dluhů, pokud státy nepřikročí k reformám. Zkoumala přitom 49 zemí, v nichž žijí dvě třetiny světové populace. Střední hodnota dluhové zátěže způsobené stárnutím, tedy například výdaje na penze či zdravotní péči, by v nich za 40 let bez nápravných kroků mohla činit téměř 250 procent hrubého domácího produktu. V Česku by to mohlo být 323 procent HDP. 

Standard & Poor's nicméně upozorňuje, že jde o vývoj, který by nastal, pokud by vlády své penzijní a sociální systémy vůbec nereformovaly. "Je velmi nepravděpodobné, že by vlády nechaly dluh a schodkovou zátěž takto se vymknout kontrole, anebo že by věřitelé byli ochotni upsat takovou dluhovou zátěž. Scénář nicméně odhaluje rozměr úkolu, jemuž vlády čelí v případě redukce výhod garantovaných podfinancovanými systémy sociálního zabezpečení a dalšího utahování opasků," uvedla agentura.
V Česku v letošním roce S&P odhaduje poměr dluhu k HDP na 32 procent, což je v Evropě jedna z nejnižších hodnot. Za deset let by pak podle "krizového" scénáře agentury tento poměr mohl činit stále ještě relativně nízkých 53,5 procenta. V roce 2030 by se ale dluh způsobený stárnutím populace, které agentura nejen v ČR, ale i jinde ve světě označuje za nezvratitelný trend, mohl vyšplhat téměř na 100 procent hrubého domácího produktu. V roce 2040 by pak již mohl činit 183,2 procenta a o deset let později 323 procent HDP.
Skutečné vyhlídky České republiky jsou ale nyní podle agentury na rozdíl od minulosti spíše příznivé. Analytik agentury Marko Mrśnik podotkl, že Česko je jedna ze vzácných výjimek mezi zeměmi v Evropě, jimž S&P k ratingu přidělila pozitivní výhled.
"Otázka penzí byla (u ČR) ve středu pozornosti, protože ještě před několika lety se zdála neudržitelná. Česká republika měla jednu z nejhorších výkonností. Od roku 2007 vyšly nové penzijní prognózy, které snížily předpokládané zatížení a ukázaly poněkud lepší obrázek. Přesto si ale myslíme, že bude nutné podniknout další kroky ohledně penzijní reformy ke zvládnutí situace," řekl Mrśnik ČTK. Současná česká vláda nyní důchodovou reformu chystá.
Nejnaléhavější situace je podle agentury ve vyspělých zemích, kde by bez reforem medián, který poměry dluhů k HDP rozděluje na dvě stejné poloviny, mohl v roce 2050 přesahovat 300 procent hrubého domácího produktu oproti 64,5 procenta nyní. Například v Německu by to bylo kolem 400 procent.
Naopak v rozvíjejících se ekonomikách by se za 40 let podle tohoto scénáře měl medián úrovní dluhu pohybovat kolem 126 procent hrubého domácího produktu oproti 33 procentům nyní. V této skupině jsou ale zahrnuty velmi rozdílné státy jako asijské země či státy bývalého východního bloku. Hrozící poměr dluhu k HDP v Česku tak hodnotu pro rozvíjející se země značně přesahuje.
Malá ochota řešit problémy spojené se stárnutím obyvatel by se podle S&P projevila i výrazným nárůstem ekonomické velikosti státu. Vládní výdaje by v roce 2050 mohly ve sledovaných zemích dosáhnout 60 procent hrubého domácího produktu oproti asi 44 procentům v současnosti. Ve vyspělých zemích by to bylo dokonce o 68 procent. Medián deficitu jednotlivých států by pak vzrostl ze současných 5,3 procenta na více než šest procent.
Stárnutí populace podle S&P představuje kvůli hrozící zátěži pro rozpočty pro vlády velkou výzvu. "Žádná jiná síla pravděpodobně nebude ovlivňovat budoucí podobu národního ekonomického zdraví, veřejných financí a národních politik jako nezvratitelné tempo stárnutí světové populace," uvedl Mrśnik.
Podle agentury tak státy musejí přistoupit k reformám penzí i zdravotnictví. V opačném případě by jejich dluhy mohly vystoupat na nevídané úrovně. "Řada států již reformy penzí či zdravotnictví provádí. Naše studie ale ukazuje, že rozsah fiskální zátěže je takový, že podle našeho názoru bude vyžadovat ještě další kroky," podotkl Mrśnik.
V České republice se o reformě důchodového systému diskutuje již mnoho let. Současná vláda se k ní zavázala v programovém prohlášení. Premiér Petr Nečas tento týden nastínil, jak by změna mohla vypadat. Penzijní reforma podle něj musí dodržovat základní mezigenerační soudržnost, být odolná proti demografickému vývoji, finančně udržitelná a spravedlivější než současný systém. Kromě toho se musí důchodový systém stát nezávislejším na rozhodování politiků.

ČTK