» Sociální revue

Týká se  především osob  se  zdravotním  postižením,  s  jejichž  (skupinovým)  postavením se nyní  blíže seznámíme.  O zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením pojednává zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který odkazuje na § 237  (zvláštní právní předpis), kterým je v tomto případě zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Fyzickým osobám se tak dle tohoto zákona poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.

Kdo  je  osoba  se zdravotním  postižením?

• Osoba s těžším zdravotním postižením, která je uznaná orgánem sociálního zabezpečení za plně invalidní.
• Osoba částečně invalidní, která je uznaná orgánem sociálního zabezpečení za plně invalidní.
• Osoba se schopností vykonávat soustavně zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, kdy  jsou  její možnosti uplatnění omezeny z důvodu její dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, avšak která  má tento statut  „přiznaný“ rozhodnutím úřadu práce a je    uznaná jako zdravotně znevýhodněná osoba.

Co  byste ještě  měli  vědět

Za  nepříznivý zdravotní stav  se  považuje nepříznivý zdravotní stav trvající déle než 1 rok, který omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti, čímž  se  snižuje  jejich  možnost uplatnění  na trhu práce.

Osoby se zdravotním postižením  mají nárok na pracovní rehabilitaci,  která je  vedena  vůči fyzickým osobám, které jsou dočasně práce neschopné. Jejich zařazení nesmí však být v rozporu s jejich zdravotní způsobilostí. Zařazeni  do  pracovní rehabilitace  mohou  být na  základě doporučení ošetřujícího lékaře.

K zabezpečení spolupráce na trhu práce vytvářejí úřady práce poradní sbory složené zejména ze zástupců odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, družstevních orgánů, organizací zdravotně postižených a územních samosprávných celků. Účelem poradních sborů je koordinace při realizaci státní politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů v příslušném správním obvodu. Poradní sbory se vyjadřují zejména k poskytování příspěvků zaměstnavatelům v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, programům rekvalifikace, organizaci poradenské činnosti, opatřením na podporu rovného zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání a k hromadnému propouštění  (citace zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti § 7).

Úkolem úřadu práce je  společně s osobou se zdravotním postižením sestavit individuální plán pracovní rehabilitace a samozřejmě  s ohledem na její zdravotní způsobilost a schopnost soustavně vykonávat zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci.

Úřad práce zařazení fyzické osoby do pracovní rehabilitace písemně oznámí příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Je nutné, aby  byly  dodržovány určité  zásady a náležitosti mezi účastníky dohody. Krom  základních  identifikačních  údajů  by  dohoda  neměla  postrádat obsah a délku pracovní rehabilitace, místo a způsob provedení pracovní rehabilitace, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na zabezpečení pracovní rehabilitace, závazek právnické nebo fyzické osoby vrátit poskytnutou úhradu nákladů nebo její poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo pokud jí byla jejím zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela a lhůtu pro vrácení. Podstatným  bodem je ujednání o vypovězení dohody.

Úřad práce vede   evidenci výše dotčených osob výhradně pro účely začlenění a setrvání těchto osob na trhu práce a pro statistické účely.

Zaměstnavatel, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením, může úřad práce uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob.

Zaměstnavatelé mohou vytvářet chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců, poskytují  úřady práce  příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na každého zaměstnance (s  uznaným stasutem), který je osobou se zdravotním postižením, vč. pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění (z vyměřovacího základu  zaměstnance), nejvýše však 9000.- Kč na každou zaměstnanou osobu s těžkým zdravotním postižením a 6500.- Kč na každou jinou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením.

Pracovní rehabilitaci zabezpečuje úřad práce místně příslušný podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky, ale  také dle  jiných  zvyklostí a hlavně dle naskytnutých se  možností, obzvláště  v  době  hospodářské  krize, např.  s jinou právnickou či fyzickou osobou.

Kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti vykonávají úřady práce, MPSV a celní úřady.

Úřady práce kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů a  u právnických a fyzických osob, které vykonávají činnosti podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zejména při zprostředkování zaměstnání a rekvalifikaci. Mimo jiné jsou oprávněny kontrolovat výši průměrného měsíčního čistého výdělku, a to v rozsahu potřebném pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, zda cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy a zda ji vykonává v souladu s vydaným povolením k zaměstnání nebo zelenou kartou, jsou-li podle tohoto zákona vyžadovány, mají rovněž celní úřady.

Ministerstvo kontroluje plnění dohod o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení.