» Magazín

Zámek vzkvétá pouze v rukách dobrého kastelána! Další místo, kde jsem se o tom mohla přesvědčit, je Zámek Klášterec nad Ohří. Když mi před časem zval kastelán Ing. Petr Hybner do Klášterce nad Ohří na zámek, říkal mi, ať si na návštěvu rezervuji celý den. V duchu jsem se pousmála, takovéto: „Co bych tam asi celý den dělala“… Nakonec jsem skutečně musela přeorganizovat část dne, protože se mi skutečně odjet nechtělo z místa, kde je toho tolik k vidění a navíc Vaši průvodci mluví o všem s nadšením.

Když se Vás ujme srdcař a navíc ještě s jedenáctiletou dcerou, která neméně zasvěceně hovoří o veškerých expozicích a dění ve městě, tak opravdu přestanete spěchat.

„Zámek prochází od roku 2008 mnoha změnami rekonstrukčního charakteru“, sdělil nám Petr Hybner, „a jak na první pohled vidíte, šlo o výměnu oken, opravu venkovních fasád, svodů, vybudování nové recepce a přemístění zázemí určeného pro návštěvníky zámku“, dodal. Přesto mi zaujala následující věta o funkčnosti kamen na zámku: „Levnější provoz kamen je sice prioritou, ale romantiku vůně tohoto způsobu topení nic nenahradí“. V tento moment jsem pochopila, že jsem lapena nadšencem, který své práci vdechuje duši.

Zámek Klášterec patří k nejvýznamnějším historickým sídlům severozápadních Čech. Název zámku i města je staročeským označením malého kláštera, který v místech dnešního města založili kolem roku 1250 benediktini z nedalekých Postoloprt brzo, však přešlo do vlastnictví královské komory, pak do rukou pánů ze Šumburku, následoval Vilém z Illburgu. V roce 1453 přichází rod rytířů z Fictumu, kteří ho přestavěli na renesanční zámek. Letopočet 1590 ve znaku datuje dokončení renesanční stavební fáze zámku. Majetek Fictumů byl pro účast na stavovském povstání 1621 zkonfiskován a následně odprodán Kryštofu Šimonovi svobodnému pánovi Thumovi. V 17. století Michal Oswald Thun přistoupil k přestavbě sídla, kdy zámek dostal čtyřkřídlou dispozici a byl obklopen nově založeným parkem se salou terrenou (přízemním sálem) a boční arkádovou chodbou. Sochařskou výzdobu vytvořil Jan Brokof. Po 2. světové válce zámek přešel do majetku státu a v letech 1950-1952 se také zrodila idea instalovat v zámku expozici českého porcelánu ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jsou zde však také ukázky asijského a staršího evropského historického porcelánu. V pokojích tzv. Piana nobile (reprezentativního patra) je instalován vývoj českého porcelánu od jeho počátku v roce 1792 až po moderní produkci z 20. století.

V momentě, kdy se Petr Hybner dostává k jednotlivým prohlídkovým okruhům, začala dcera Eliška škemrat, že by nás ráda provedla ona, samozřejmě v doprovodu svého otce a já jsem rozhodně neměla žádných námitek.  

Okruh I. Porcelánový

Prohlídka muzea porcelánu, která je prezentací českého porcelánu v 21 sálech prvního patra zámku dokumentuje více než 220letou historii výroby porcelánu v Čechách. V dobových vitrínách a interiérech je vystavena produkce manufaktur a porcelánek.  Ve čtyřech místnostech je expozice počátků světové výroby porcelánu – čínského, japonského, evropského z období 17. až 19. století. Nově je zařazena expozice Umělecko-průmyslového muzea v Praze na téma „Příběhy majetku obětí holocaustu“.

Okruh II. Pohádkový

Při Prohlídce Pohádkové Země Vítězslavy Klimtové a expozice loutek rodiny Matěje Kopeckého instalovanou ve sklepních prostorách západního a jižního křídla zámku, byla Eliška ve svém živlu a otec Petr byl právem pyšný. Tento okruh také zahrnuje stálou expozici zajímavé keramiky kláštereckého samouka Stanislava Hlaváče. A okruh je zakončen výstupem na zámeckou vyhlídkovou věž, kde je nainstalována stálá výstava na téma pověstí a legend Severozápadních Čech.

Okruh III. Atraktivity

Pod aktraktivity je zařazena stálá expozice drahých kamenů, těžby a zpracování železných rud v Krušných horách.  Nikdo by také neměl vynechat zámeckou knihovnu, která se dočkala důstojného umístění a je chloubou místního zámku. Tento okruh Eliška prý ještě dobře neumí, ale slíbila nám, že do příští sezony se ho jistě doučí.
Součástí tohoto okruhu je také výstup na zámeckou vyhlídkovou věž. Okruh návštěvníci zakončí prohlídkou zámeckého areálu s návštěvou Thunské hrobky.

Počátkem července na zámku již 10 sezón zní hudba, a to díky festivalu Klášterecké hudební prameny, za kterým nestojí nikdo menší než houslový virtuóz Jaroslav Svěcený. V den mé návštěvy se konal koncert Jižanské melodie v podání Pavlíny Senič, která v nedalekém Perštejně prožila své dětství. Sopranistku doprovodili Felix Slováček ml. a akordeonista Vojtěch Szabó.

Pak už se jen jít rychle zahřát do zámecké cukrárny, kde nevíte, co si dříve objednat, neboť tento letní den byl opravdu chladný. A jak jsem již řekla na začátku - Zámek vzkvétá pouze v rukách dobrého kastelána a Klášterec nad Ohří je toho výrazným důkazem!

A co říci na závěr? Jen to, že místní kastelán Ing. Petr Hybner doopravdy dělá maximum, aby přilákal návštěvníky, což je úkol vskutku nelehký!

Úvodní foto a foto záku (exteriér): archiv Zámek Klášterec nad Ohří

Foto, text: Lenka Žáčková