» Magazín

Prokop Remeš je dnes již pojem v české psychiatrii, který se specializuje na práci se skupinami látkově závislých (nejčastěji drogově závislí a alkoholici).  V Psychiatrické léčebně Bohnice působí dopoledne jako gynekolog a odpoledne pracuje jako psychiatr, a jako psychoterapeut se závislými. Založil a rozvíjí cestu hagioterapie, při níž se v léčbě využívá síly biblického příběhu. Pokud si myslíte, že jde o vnucování bible či víry, velice se mýlíte.

Já sama jsem prošla výcvikem hagioterapie, spíše ze zvědavosti, jen pro rozšíření obzoru a nikdy před tím by ani na chvíli nenapadlo, že se jedná o tak zajímavý směr, který zasáhne i ateisty. Podstatou je existenciální analýza s následnou terapií, prováděná prostřednictvím biblických příběhů, které se dotýkají hlubokých existenciálních témat. Každý z nás je nucen v životě řešit vinu či nevinu, utrpení, dobro a zlo, umírání a smrt, smysl a význam života a právě hagioterapie k tomuto pochopení vkládá do rukou bibli, která je jako zrcadlo vlastních pohledů na život a jeho smysl.

Prokop Remeš byl v roce 1992 jedním z iniciátorů a spoluzakladatelů Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů, která poskytuje poradenství členům sekt, také rodinám, kde vstup do sekty někoho z jejích členů změnil či pozvolna mění život celé rodiny, ale i těm, kteří chtějí pochopit konkrétní směr. V roce 2000 se stal zakládajícím členem Společnosti pro hagioterapii a pastorační medicínu a zároveň byl zvolen jejím předsedou. Patří k nejvýznamnějším odborným komentátorům problematiky sekt a satanismu. Je považován za experta na sekty a nové náboženské směry.

„Sekta není patologií víry, ale spíš patologií moci“, říká lékař, psychoterapeut a teolog Prokop Remeš.

Teologickému vzdělání předcházelo studium teologie ve strukturách podzemní církve, v tzv. Dvořákově skupině, a jak popis studia naznačuje, skutečně se jednalo o výcvikové semináře za minulého režimu, takže za cestou poznání vcelku dost riskoval. Výcvik se konal ve spolupráci s podzemními aktivitami v bývalé NDR.

„Bible je stále považovaná za mimořádnou knihu, protože není jen o víře, ale o obecných lidských otázkách“, vysvětluje Prokop Remeš na jednom ze svých seminářů, kterého jsem se zúčastnila.

Hagioterapie

Podstatou je existenciální analýza s následnou terapií, prováděná prostřednictvím biblických příběhů, které se dotýkají hlubokých existenciálních témat. Znamená to, že se zabývá nejen smyslem života, ale i jeho dalšími hlubšími hodnotami. Každý z nás je nucen v životě řešit vinu či nevinu, utrpení, dobro, zlo, smrt, smysl a význam života a hagioterapie k tomuto pochopení vkládá do rukou bibli, která je jako projektivní zrcadlo vlastních pohledů na život a jeho smysl. Příběh z pohledu klienta může řešit analogickou situaci, v níž se sám nachází a nabízet mu nový pohled na sebe sama a alternativy řešení.

Text, foto: Lenka Žáčková