» Magazín

Ladislava Špačka neodmyslitelně spojujeme s uměním komunikovat, etiketou a společenským chováním.  Je schopným pedagogem, neotřelým moderátorem, vkusným novinářem a spisovatelem, ale stejně pro většinu z nás zůstane v povědomí hluboce zapsán jako výjimečný a jedinečný tiskový mluvčí prezidenta Václava Havla.

My jsme se setkali s Ladislavem Špačkem ve smíchovském obchodním centru na VIP otevření nového obchodu (COOKING CINEMA Potten & Pannen – Staněk v OC Nový Smíchov), kde bylo hlavní téma káva a její příprava. To, co na adresu kávy a „kafařky“, své manželky řekl, jsme pro Vás bedlivě zaznamenali a nyní zprostředkováváme.

„Kávu jsem dlouho, asi do svých třiceti let, vůbec neochutnal. Naopak, moje žena byla pravidelná ranní a odpolední „kafařka“, a tak když jsem kolem čtvrté odpoledne přicházel domů z práce, voněl byt pravidelně kávou. Žena mi ji nabízela, ale mně káva nic neříkala, až jsem spíš ze slušnosti a solidarity si občas šálek kávy dal. Postupem doby stále častěji. Pak denně. Nakonec jsem ve čtyři odemykal dveře a už z předsíně jsem volal: „Miláčku, prosím tě, kafe! KAFE!!!“ A tak je to dodnes. Ráno zahajuji litrem černého čaje, abych se probral, a pravidelně ve čtyři odpoledne si dávám svou denní kávu. Večer, zpravidla v restauraci, tedy téměř denně, si dávám další. Mám rád dobrou kávu, a tak jsme si pořídili kávovar, jaký vídávám v barech, s pákovou otočnou hlavicí s kávou, ale ta nám tak zaneřádila byt, že jsem ho nedávno věnoval bratrovi k svátku. Káva (tedy lógr) se musela z hlavice neustále vyklepávat, přitom polovina kávy skončila na koberci, z věčného umývání hlavice byla zaneřáděná celá kuchyň. Sním o kávovaru na kapsle, viděl jsem ho nedávno u kamaráda, když jsme si přímo na jídelním stole, v klidu a čistotě uvařili skvělou kávu. Snad ho dostanu k Ježíšku,“ směje se Ladislav Špaček.

-lz-