» Magazín

Praha 25. ledna (PROTEXT) - Většina obyvatel ČR považuje ženy za méně zkorumpovatelné, třetina Čechů by pak uvítala, pokud by se novou hlavou státu stala žena.  Nejznámější a nejdůvěryhodnější političkou je podle většinového názoru Miroslava Němcová.

Většina obyvatel České republiky považuje ženy za méně náchylné ke korupčnímu jednání než je tomu v případě mužské části populace. Většinově rovněž převládá názor, že zastoupení žen ve vrcholné politice je nedostatečné. Téměř třetina populace by pak uvítala, pokud by se hlavou naší země stala žena. Nejznámější a nejdůvěryhodnější političkou, mezi ženami zastoupenými v Poslanecké sněmovně a vládě, je podle většinového názoru domácí populace respektovaná politička a stávající předsedkyně PSP ČR Miroslava Němcová (ODS), o které se rovněž mluví jako o jednom z možných prezidentských kandidátů. Ukázal to exkluzivní průzkum společnosti SANEP, který se zaměřil na vnímání žen v politice a na hodnocení známosti a důvěryhodnosti 44 vrcholných političek v PSP ČR a vládě.

Jak dále vyplývá z šetření společnosti SANEP, většina Čechů, byť velmi těsná, připouští, že jsou ženy v souvislosti se vstupem do politiky oproti svým mužským kolegům do jisté míry diskriminovány. Převažující mínění veřejnosti o menší náchylnosti žen ke korupčnímu jednání vede patrně většinu veřejnosti k názoru, že by vyšší počet žen v politice měl na celkovou podobu tuzemské politiky pozitivní vliv. I přesto jsou však Češi proti zavádění genderových kvót, které stanovují minimální procentuelní zastoupení obou pohlaví v politice. Tyto generové kvóty existují například v Norsku, Švédsku, Francii a některých státech bývalé Jugoslávie. V hodnocení důvěryhodnosti 44 žen, které jsou politicky aktivní v Poslanecké sněmovně a vládě se na přední pozici umístila rovněž Karolína Peake (VV), bývalá ministryně zdravotnictví a stávající sociálně demokratická poslankyně Milada Emmerová či bývalá ministryně obrany a nynější místopředsedkyně PSP ČR Vlasta Parkanová (TOP 09 dříve KDU-ČSL). I přesto, že mezi nejznámější političky patří i bývalá poslankyně Věcí veřejných Kristýna Kočí (nyní nezařazená), v hodnocení důvěry se tato politička ocitla mezi nejméně důvěryhodnými, za což patrně vděčí své účasti na nechvalně známé kauze Věcí veřejných.

Exkluzivní bleskový internetový on/off-line průzkum byl proveden ve dnech 17. - 22. ledna 2012 na vybrané skupině 6.861 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 200 tisíc registrovaných uživatelů 23.655 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Nejznámější vrcholnou političkou je v souhrnu pro 83,8% respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, zkušená a respektovaná předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslava Němcová z ODS. Na pomyslné druhé příčce se ziskem 82,3% procentních bodů umístila jedna z nových politických tváří poslankyně Věcí veřejných a vicepremiérka pro boj s korupcí Karolína Peake. V povědomí 81,3% respondentů figuruje i třetí nejznámější politička bývalá členka VV Kristýna Kočí (nezařazená), která se tak umístila před místopředsedkyní Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a poslankyní Věcí veřejných Kateřinou Klasnovou (73.2%). Bývalou ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou zná 72,2% dotázaných a bývalou ministryní obrany a stávající místopředsedkyní Sněmovny Vlastu Parkanovou (dříve KDU-ČSL)s přehledem pozná 70,1%. Naopak mezi veřejnosti takřka neznámé poslankyně patří například poslankyně Věcí veřejných Jana Suchá (5,2%), Ludmila Bubeníková z TOP 09 (5,1%) nebo Gabriela Pecková se ziskem 4,9% (TOP 09) s Ivanou Weberovou (4,4%) z ODS. Absolutně nejméně pak veřejnost zná poslankyni TOP 09 Renátu Witoszovou (3,5%) a poslankyni rovněž TOP 09 Patricii Kotalíkovou, která rovněž obdržela rovněž 3,5% kladných procentních bodů.

Nejdůvěryhodnější političkou je podle mínění 28,9% respondentů jednoznačně předsedkyně PSP ČR a poslankyně ODS Miroslava Němcová, která patří mezi respektované stálice domácí politické scény a je i jedním z možných prezidentských kandidátů Občanské demokratické strany. Miroslava Němcová získala sympatie jak od voličů ODS, tak i od voličů TOP 09 a nevoličů. S velkým odstupem následuje rovněž velmi zkušená sociálnědemokratická politička, mimo jiné bývalá ministryně zdravotnictví, Milada Emmerová (8,2%), která se v ministerském křesle zasazovalaproti navyšování spoluúčasti pacientů a byla zásadně proti převodu krajských nemocnic na soukromé obchodní společnosti. Třetí nejlépe hodnocenou političkou je místopředsedkyně Sněmovny a vicepremiérka pro boj s korupcí za Věci veřejné Karolína Peake (8,1%), která tak i přes kauzy a problémy s nimiž se potýká strana Věcí veřejných, získává u veřejnosti kladný ohlas a renomé. Kladné hodnocení získala i poslankyně ODS a bývalá primátorka Chomutova, jež je veřejnosti známá zejména zavedením exekucí sociálních dávek, Ivana Řápková (5,8%). Stávající místopředsedkyně PSP ČR Vlasta Parkanová (TOP 09), jež se v politice angažuje již od roku 1989 a v minulosti zastávala například post ministryně obrany, pak obdržela 4,3% hlasů. Na šesté příčce se nachází komunistická poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová (3,5%), která se v PSP ČR pohybuje od devadesátých let. Poslední z političek, jež v pomyslném žebříčku důvěryhodnosti poslankyň obdržely více jak dvě procenta hlasů, je další z političek, které jsou v politice aktivní již od počátku devadesátých let, Hana Orgoníková z ČSSD (2,4%). Z celkového počtu 44 hodnocených političek z Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a vlády, obdrželo 27 političek méně jak 0,5% hlasů. Mezi těmito političkami s nejnižší důvěrou figuruje i jedna z nejznámějších političek bývalá poslankyně Věcí veřejných a nyní nezařazená Kristýna Kočí.

Převažující část respondentů (43,6%) nepovažuje stávající počet zastoupených žen v Parlamentu České republiky za dostatečný. V současnosti můžeme v Poslanecké sněmovně ČR najít 22% procent a v Senátu 18,5% žen. Podle odborníků se dá o rovném zastoupení mužů a žen v politice mluvit ve chvíli, kdy jsou muži a ženy zastoupeni v zákonodárných a rozhodovacích orgánech minimálně čtyřiceti procenty.

Téměř dvě třetiny respondentů (62,7%)ovšem jednoznačně odmítají existenci zákona, který by stanovoval tzv. genderové kvóty pro zastoupení mužů a žen v politice. Mezi hlavní důvody odmítání takového opatření a to i částí žen, může být i direktivní forma jeho zavedení.

Ženy jsou pro 43,9% dotázaných důvěryhodnějšími politiky, než muži. Opačného názoru je pak 39,1% dotázaných.

Pro, v souhrnu, 46,6% dotázaných jsou ženy coby političky méně náchylné ke korupčnímu jednání než jejich mužské protějšky. I zde se patrně projevuje fakt, že v korupčních aférách téměř výhradně figurují mužští zákonodárci. Opačný názor však sdílí 33,7% dotázaných.

Podle názoru 40,3% respondentů by zvýšení počtu žen v domácí politice mělo na celkovou tuzemskou politickou scénu pozitivní dopad. Opačného názoru pak jsou pouze 4% dotázaných. Více jak třetina respondentů (37,6%) je pak toho názoru, že větší počet žen v politice by na podobu politiky neměl žádný vliv.

Názor, že ženy a muži nemají rovný přístup do politických funkcí, sdílí 44,7% dotázaných. Není bez zajímavosti, že nedostatečné prosazování rovných příležitostí mezi oběma pohlavími v ČR byla terčem kritiky i ze strany OSN, jež doporučila například zřízení postu ministra pro rovnost mužů a žen. Jak vyplývá z dřívějších průzkumů společnosti SANEP, ženy by v této souvislosti uvítaly přijetí propracovanějšího sociálního systému, který by matkám umožnil lepší propojení práce s péčí o rodinu.

Poměrně zajímavým faktem je, že 31,3% dotázaných by uvítalo, pokud by se novým přímo zvoleným prezidentem stala v roce 2013 žena. Doposud však nemá v této otázce jasný názor 42,1% dotázaných, což svědčí o tom, že pro převažující část veřejnosti jsou ve vztahu k volbě hlavy státu důležitá i jiná kritéria než výhradně pohlaví.

Více na http://www.sanep.cz