» Novinky

Díky jarnímu počasí tráví stále více Pražanů čas venku. Nejoblíbenějším a nejvyhledávanějším místem, kde si v metropoli užít volný čas po celý rok, jsou městské parky. Zástupci magistrátu hlavního města Prahy se z toho důvodu rozhodli významným způsobem revitalizovat a rozšířit městskou zeleň v nejvytíženějších oblastech metropole. K výrazným změnám dojde ve Stromovce či na Vítkově, vznikne také nová vodní plocha na Letné nebo celková revitalizace Rohanského ostrova.

Výbor pro zdravotnictví PSP a ÚZIS MZ ČR v čele s Prof. MUDr. Věrou Adámkovou, CSc (předsedkyně Výboru pro zdravotnictví PSP a přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM Praha) a Prof. RNDR. Ladislavem Duškem, PhD (ředitel ÚZIS) uspořádali mezinárodní on-line seminář. 

Rakytník je považován za superpotravinu budoucnosti. Je přímo napěchovaný prospěšnými látkami, které v současné uspěchané době náš organismus uvítá s otevřenou náručí. Kromě prospěšných vitamínů (především vitamínu C, ale i A, E, F, D K a B) obsahuje také vlákninu, antioxidanty či minerály, jako je železo, hořčík či rutin.Studie ukazují, že pravidelné užívání rakytníku pomáhá v boji proti srdečním a cévním onemocněním, snižuje cholesterol, podporuje zažívání, a především pak imunitní systém. Právě proto je vhodné zařadit ho do jídelníčku v období zvýšeného výskytu viróz. 

Iniciativa Cesta ze tmy, jejímž cílem je obnovení kulturních představení v Česku, slaví velký úspěch. Jejím představitelům se podařilo získat veškerá povolení k provozu mobilní laboratoře schválení provozu na KHS, SZU Magistrátu, a dokonce příslib udělení výjimky MZ    tomu, aby v pražské Lucerně proběhla série koncertů předních tuzemských umělců. 

Slezina je důležitý a často opomíjený orgán, který hraje v našem organismu významnou roli. V orgánu o velikosti lidské pěsti dozrávají bílé krvinky, klíčová složka našeho imunitního systému, jsou zde likvidovány poškozené buňky včetně nefunkčních krevních elementů, zároveň slezina funguje jako rezervní zdroj krve pro případ zvýšené potřeby při zátěži či krvácení.^1,2 Podílí se také na recyklaci železa.^1,2,3 Přestože není slezina pro naše tělo nezbytná a lze bez ní žít, její nepřítomnost přináší celou řadu komplikací a rizik. 

Architektura, příroda ve městě i bydlení v přírodě a v souladu s ní či komunitní život. To je jen krátký výčet asociací podtitulu Adresa: Země, který organizátoři zvolili 47. ročníku nejstaršího mezinárodního filmového festivalu o životním prostředí v Evropě EKOFILM. Od této chvíle až do 31. května mohou filmaři přihlašovat své snímky prostřednictvím portálu www.filmfreeway.com. Festival pořádá Ministerstvo životního prostředí společně s organizátory Key promotion, Masarykovou univerzitou a Ekoinkubátorem.

Venkovní výstava a rodinná hra Záhada hlavolamu 80 let na motivy stejnojmenné knihy Jaroslava Foglara potrvá už jen do 14. března. Od zahájení v prosinci přitáhl tento projekt v rámci. kterého se malí i velcí mohou vydat v uličkách pražského Starého Města po stopách Rychlých šípů a kultovních předmětů spojených se stínadelskou trilogiií, přes 8 000 aktivních účastníků. Podle historika komiksu Tomáše Prokůpka představují Rychlé šípy jeden z nejdůležitějších milníků v historii českého komiksu.

Rada hl. m. Prahy dnes schválila rozšíření přírodní památky Zámky. Toto území Kaňonu Vltavy u Sedlce, které je evropsky významnou lokalitou, tak bude možné nyní důsledněji chránit. Přírodní památka Zámky se rozkládá na východně orientovaných svazích Vltavy mezi ústím Drahaňského potoka a osadou Zámky. 

Mezinárodní den štěstí vyhlásila Organizace spojených národů teprve v roce 2012. Letos se bude už po deváté slavit po celém světě 20. března. Má nabádat k radosti a optimismu, cílem je také upozornit na důležitost pocitu štěstí v životě všech lidí. Právě v tento den stále více lidí obdarovává své blízké předměty se symboly štěstí. Jaké to jsou a proč? Talismany, amulety, symboly štěstí - lidé je nosí v peněžence, na krku, dávají je na pracovní stoly, houpají se na zpětných zrcátkách aut. 

Ať už se vydáte od zámku ve Žďáru nad Sázavou jakýmkoliv směrem, vždycky narazíte na barokní skvost od architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Proto se právě on stal ústřední postavou nové venkovní animované mobilní hry Skryté příběhy pro zvídavé děti a hravé rodiče, která začíná přímo na zámku. Navíc můžete sdílet i vaše „skryté příběhy“, a to díky projektu Sláva naŽďár výletu.

Projekt Rostlinně dnes spustil 3. ročník ankety o nejlepší Rostlinný produkt roku. Češi mohou na stránce projektu volit svého favorita z celkem deseti nominovaných výrobků, které se na pultech českých obchodů poprvé objevily v roce 2020. Kromě různých alternativ k masným výrobkům jako jsou řízky, rybí prsty nebo klobásky, mezi vybranými najdeme i rostlinné nápoje či bonbony z rostlinného želé. Organizátoři upozorňují na rychle se rozšiřující sortiment rostlinných potravin a nápojů.

Praha Den vzácných onemocnění se koná každoročně poslední únorový den.¹ Více než 8 000 vzácných onemocnění² si proto letos připomínáme 28. února s cílem přiblížit laické i odborné veřejnosti, jak tyto diagnózy mohou zásadně ovlivnit život pacientů. V České republice trpí málo známými nemocemi přes 600 tisíc lidí³, což můžeme přirovnat k počtu obyvatel Jihočeského kraje.⁴ Přestože medicína neustále vyvíjí terapie na vzácná onemocnění, vstup nových, moderních léků na český trh bývá složitý a pomalý.⁵ 

Toužíte ve svém životě po zásadní změně? Zkuste se zaměřit na své zdraví, a to nejen fyzické, ale i psychické. Skvělým pomocníkem pro vás může být jóga, jedno z nejoblíbenějších cvičení posledních let, díky němuž dosáhnete lepší kondice, ale i odpočinku pro znavenou mysl. Čas, který do jógy vložíte, nikdy nebudete považovat za promarněný!

Kreativita umělců bují i přes pandemii koronaviru. Malíři malují obrazy inspirované novou situací, básníci se vyjadřují slovem – a hudebníci hrají. Jedním ze symbolů současné situace je spousta coververzí, které můžeme navíc díky technologiím často slyšet těsně po jejich vzniku.

Letošní zima patří otužilcům. Zvykat tělo na chlad má blahodárné účinky na lidský organismus, zocelí jej proti virům a bakteriím a už v začátcích navozuje psychickou pohodu. Důležité je však začít pozvolna, otužovat se vždy jen po krátký čas, zato pravidelně.

Ačkoliv se v posledních letech spousta obcí a měst, včetně toho hlavního, přiklonilo ke striktní regulaci hazardu, z posledního vývoje na hazardním trhu, kdy se hráčství pod tíhou regulace začíná přesouvat do neregulovaného prostředí on-line kasin vyplývá, že ne vždy je cesta tvrdého omezení tou jedinou možnou alternativou. Změnu v pohledu na nebezpečí jednotlivých forem hazardu můžeme vidět u měst jako Kladno, Chomutov či Český Krumlov, která v posledních týdnech kývla na možnost částečné regulace.

Koronavirová krize výrazně změnila běžný denní rytmus zaměstnanců. Důkazem je, že Češi nyní v pracovním týdnu obědvají mnohem později, než byli zvyklí. Zatímco v roce 2019 na oběd chodili většinou před polednem, nyní, kdy se mohou spoléhat pouze na rozvážku nebo výdejová okénka, začínají obědvat v průměru až před půl jednou odpoledne. Vyplývá to z analýzy obědových transakcí prostřednictvím nejrozšířenější tuzemské stravenkové karty Ticket Restaurant Card od společnosti Edenred. Tou platí za jídlo čtvrt milionu tuzemských zaměstnanců.

Obdobně jako nejoblíbenější cíle výletníků v Česku budou mít pražské náplavky u Rašínova a Hořejšího nábřeží svoji vlastní turistickou známku. Od nového roku ji budou prodávat převozníci mezi Smíchovem a Vyšehradem. Kulaté, dřevěné plakety jsou už více než dvě desítky let.

Vtipné líčení výpravy za zvířaty do exotické Guyany, rozhovory s pětadvaceti předními českými lékaři nebo humorné poučení o našich útrobách, v nichž sídlí dobří a zlí mikrouti. I takové čtení věnovali Jan Pergler a Jan Dražan z nakladatelství ZEĎ v předvánočním čase lidem, kteří se obětavě starají o ty nejohroženější – nemocné a seniory. Celkem sto třicet výtisků rozdělili mezi zaměstnance Domova sv. Karla Boromejského v Praze-Řepích a pracovníky Pečovatelského centra v Praze 7. 

Dne 15.6.2020 byla slavnostně otevřena nově zrekonstruovaná Fantova kavárna na Hlavním nádraží v Praze. Majitelé se rozhodli pro velice citlivý zásah, kdy jejich cílem bylo navrátit kavárně původní secesní atmosféru a vzdát tak holt prof. Josefu Fantovi, jehož návrh ve velké konkurenci zvučných jmen architektů roku 1899 zvítězil.